Historie

Dalším důležitým impulzem v prehistorickém období turnovské atletiky se stalo rozhodnutí Jarky Novotného odejít z cvičitelského sboru Sokola Turnov díky nepochopení sboru a provozovat sport ve volné přírodě v kombinaci s tradičním nářaďovým tělocvikem. Po dohodě s vedením SK Turnov se počal společně s nářaďovci Rudou Čumpelíkem, Láďou Zikmundem, Pavlem Cidlinským, bratry Svobodovými a Láďou Staňkem seznamovat s rozmanitostí atletických disciplín.

Stěžejním rokem se stal letopočet 1925, kdy na podnět lékárníka Karla Bažanta a za spolupráce již zmiňovaného Jarky Novotného byl založen atletický odbor při SK Turnov. Prvním předsedou byl jmenován Karel Bažant, dalšími členy výboru se stali klenotník František Vlašimský, posluchač architektury Karel Červený a sportovní nadšenec, jinak tenista, Jarka Novotný. Profesor tělocviku Karel Růžička soustředil kolem své osoby dobrý kádr začínajících atletů: Láďa Herbst, Ladunka Pecina, Ludvík Čermák, bratři Svobodové, Láďa Zelinka (tehdejší populární brankář turnovské kopané), František Tomáš, bratři Porcalové a Šťastní, Jiří Jiránek a další. Velké zásluhy o rozvoj atletiky v Turnově měl v té době i známý čtvrtkař pražské Slavie Josef Ortlík. Lehkoatletický odbor při SK Turnov si ve svém rozjezdu počínal zdatně, když samotní závodníci si postavili kolem fotbalového hřiště 400 m dlouhou dráhu, směrem k Jizeře vybudovali doskočiště a prostory pro vrh koulí, hod diskem a rozběžiště pro hod oštěpem. U železničního mostu přes Jizeru byla postavena dřevěná klubovna,která sloužila nejen jako šatna, ale i úschovna nářadí. Kolektiv závodníků tvořili z větší části členové tělocvičné jednoty Sokol, kteří přestali lpět na nářaďovém tělocviku a dávali přednost novým formám pohybu v podobě běhání, skákání a házení v přírodě. Další skupinou byli studenti, posluchači vysokých škol v Praze. Se vznikem odboru se turnovská atletika stala řádným členem České atletické amatérské unie (ČAAU) a následně byla zařazena do Středočeské župy, kde měla za soupeře kluby z Kladna, Čes. Brodu, Kolína, Jičína, Nové Paky, Mladé Boleslavi a dalších míst. Mimo mistrovských utkání pořádal odbor každoročně závody meziměstské, veřejné a jeden závod národní.

V roce 1933 lehkoatletický oddíl při SK Turnov opustil tehdejší předseda K. Bažant, který přešel na své nové působiště do Českého Brodu. V následujících letech se začalo hřiště používat k jiným, tehdy velmi oblíbeným sportům, jako byly jezdecké závody, jízda na lyžích za koňskými a motorovými vodiči a motocyklové závody. Díky uvedeným akcím se atletická dráha znehodnotila, a proto se lehká atletika stěhuje k sokolovně, kde vedení oddílu po dohodě s tělocvičnou jednotou Sokol vytvořilo v letech 1934-35 škvárovou dráhu o délce 203 metry, sektory pro dálku, skok o tyči a výšku a vržiště pro disk, kouli a oštěp. V této době měl již cvičitelský sbor Sokola pro tento sport pochopení vlivem stále rostoucí popularity atletiky na veřejnosti. Došlo tak ke spojení atletiky při SK Turnov se sokolskou atletikou, která byla spíše provozována formou různých vícebojů. Závodníci se tak zúčastňovali za turnovskou jednotu závodů v prostém tělocviku, kam atletika patřila, v rámci Ještědské župy a ČOS. Velkým propagátorem prostého tělocviku-lehké atletiky byl v turnovském Sokole MUDr. Jiří Šolc společně s O. Žákem.

Rozhodujícím momentem pro další činnost oddílu se stal návrat tyčkaře Františka Svobody do turnovského sokola v r. 1939 z pražské Sparty, kde působil pět let. Kolem tohoto ostříleného borce se shromáždila řada mladých atletů, kteří se stali základem mužstva Sokola Turnov. Tyčkař František Svoboda byl mnohonásobným čs. reprezentantem a v dresu se lvíčkem na prsou startoval v Budapešti, Kluži, Bukurešti, Bělehradu, Záhřebu a v Athénách. Ve své disciplíně si dovedl udržet výbornou výkonnost plných patnáct let, když ještě ve svých 36 letech dokázal zvítězit na atletickém mistrovství v r. 1940.

S vytvořením protektorátu Čechy a Morava došlo v r. 1939 k zákazu činnosti Sokola a tím byla přerušena oficiálně atletická činnost. V r. 1942 je německými okupanty povolena činnost oddílu lehké atletiky, odbíjené a tenisu v klubu LTK Turnov, kam všichni atletičtí nadšenci přešli. Ve stejném roce se LTK Turnov stal mistrem 1.A třídy severního okrsku Polabské župy ČAAU a 13,září porazil SK Lysá n.Labem roz- dílem 21 bodu a postoupil do divize, kde se turnovšyí utkávali s kluby AFK Kolín, Spartou Kutná Hora, SK Čáslav, SK Nová Paka a Českým Brodem. Dne 13. srpna 1944 proběhl 1. ročník Velké ceny města Turnova ve skoku o tyči. Zakladatelem myšlenky pořádat velké ceny byl redaktor Horáček z Prahy. Povolení k uspořádání závodů v rámci Velkých cen byla udělována jen těm městům, která se mohla pochlubit skutečně dobrými výkony svých atletů. Nejlepší tyčkařský výkon roku 1936 – 393 cm a mistrovský titul v r. 1940 turnovského borce Františka Svobody nenechával nikoho na pochybách, že by Turnov nebohl chybět mezi pořadateli Velkých cen. Vítězem premiérového ročníku se stal M.Novotný z NSK Ml. Boleslav výkonem 380 cm. Na turnovského tyčkaře Fr. Svobodu zbyla 5. příčka za výkon 350 cm. Velká cena města Turnova ve skoku o tyči vytvořila tradici, jejímž pokračovatelem jsou současné Turnovské memoriály, kde je každoročně vyhlašována a bohatě obsazována memoriálová disciplína ve skoku o tyči.